Přistěhovalci v ČR: Získání trvalého pobytu není vůbec snadné

  Minulý článek pojednával o různých martýriích, která musí cizinci zvládnout na českých úřadech, pokud se u nás rozhodnou pracovat. Proč se o ně vlastně tolik zajímáme, když tu máme dostatek naší pracovní síly? Cizinci v sobě přináší atraktivní pracovní sílu, která může pozitivně ovlivnit prosperitu firem, které jsou v době vlekoucí se ekonomické krize vzpruhou pro ekonomiku kteréhokoliv státu. Proto by mělo být pro ČR důležité si tuto kvalitní pracovní sílu udržet a ne ji jen ‚vychovat‘, a pak ji s lehkým srdcem pustit zpět do její domoviny. Z posledních statistik vyplývá, že žádostí o trvalý pobyt přibývá a i počet schválených žádostí stále roste. Co za tím stojí? Že by jednoduchost v získání trvalého pobytu?

  Ohlédneme-li se zpátky, v době ekonomické krize se celkově počet cizinců v ČR nepatrně snížil, ale naopak počet cizinců s trvalým pobytem se překvapivě zvýšil. Současným trendem zdá se být skutečnost, že cizinci, kteří nemají trvalý pobyt v ČR, spíše vyčkávají na zlepšení ekonomické situace, než aby se stěhovali zpět do svých rodných zemí. S tím může souviset i skutečnost, že počty žádostí o trvalý pobyt mají vzrůstající tendenci a zároveň počet úspěšných žádostí se rovněž zvyšuje. Málokdo ale ví, jak trnitá může být cesta k získání trvalého pobytu.

  Kromě uprchlíků, tedy žadatelů o mezinárodní či doplňkovou ochranu, a azylantů, jejichž pobyt je upraven zákonem o azylu, se většina cizinců řídí zákonem o pobytu cizinců. Základní typy se dají shrnout do tří skupin: krátkodobý, dlouhodobý a trvalý pobyt. Jejich charakter zásadně ovlivňuje nejen samotný život těchto cizinců v ČR, ale i jejich motivaci k začlenění do české společnosti, možnost využívat nejrůznějších možností (studia, práce, ale např. i bydlení či cestování). Každý z těchto úkonů je zatížen určitou administrativou a též řadou překážek vždy v závislosti na typu pobytu a neposlední řadě i národnosti toho kterého cizince.

Vnímání cizinců při podávání žádostí o trvalý pobyt se z hlediska zákona změnilo v roce 2004 vstupem ČR do Evropské unie. Tento zákon cizince rozděluje do dvou skupin: občany EU a občany tzv. třetích zemí. Pro občany EU vzhledem k pobytu, práci apod. platí při splnění relativně jednoduchých administrativních podmínek obdobné podmínky jako pro občany ČR. Co ale ti, kteří patří do skupiny tzv. třetích zemí? Nejenže je tato skupina početně významnější, ale čelí i mnohonásobně větším obtížím a také tlaku společnosti, která má na tyto cizince mnohem větší nároky na jejich začleňování a někdy se vůči nim může projevovat i jistá míra xenofobie.

  Jako občané Evropské unie mohou cizinci zažádat o trvalý pobyt v ČR, pokud zde pobývají minimálně (mají nepřetržité přechodné bydliště) po dobu 5 let. Další variantou, kdy může požádat o trvalé bydliště v ČR, jsou dva roky nepřetržitého bydlení jako rodinný příslušník jiného občana ČR.

  Žádost si mohou cizinci vyzvednout na pracovištích „Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra“, dále jsou k dispozici on-line elektronické formuláře žádostí na webových stránkách Ministerstva vnitra. Tyto formuláře je potřeba podat na některém z uvedených pracovišť Ministerstva vnitra.

  Cizinec, který se označuje jako občan třetí země, si může zažádat o povolení k trvalému pobytu také po pětiletém pobytu na území ČR. Oproti občanům Evropské unie to mají mnohem komplikovanější, protože musí skládat standardizovanou zkoušku z českého jazyka. Na základě úspěšného složení této zkoušky získává cizinec Osvědčení o znalosti českého jazyka, které poté předkládá příslušnému orgánu při žádání o povolení k trvalému pobytu. Od 1. 1. 2011 se jako doklad znalosti českého jazyka (Osvědčení o znalosti českého jazyka) pro účely trvalého pobytu uznávají následující dva typy zkoušek z českého jazyka: státní jazyková zkouška (základní, všeobecná nebo speciální) vykonaná v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky, nebo certifikované zkoušky z češtiny pro cizince (CCE) vykonané v Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy.

  Na závěr bych chtěla poukázat na skutečnost, že i přes výrazně jednodušší proces získání trvalého pobytu v ČR pro občany EU, je žadatelů z těchto zemí o trvalý pobyt u nás výrazně méně než těch z třetích zemí, jejichž cesta k získání trvalého pobytu v ČR je výrazně znesnadněna nutností získat Osvědčení o znalosti českého jazyka. Nic naplat, zdá se, že stále nejsme pro občany EU (hlavně těch z vyspělých států) stále dosti atraktivní. Proč? To už je zřejmě téma pro jiný článek…

Lucie Jablonská